Za svitu úplňku-3.část

2. července 2010 v 14:11
 tuhle část se pokusim udělat delší a snad i ty další budou delší

Lily se snaží slzy zastavit ale moc jí to nejde.
Ty si tam svítíš jakoby se nic nedělo,vyčítala v duchu měsíci,a přitom se toho tolik děje...ale asi seš moc daleko na to abys to viděl.Povzdychne si a skloní hlavu.Pak se zase zadívá na něj a duchem se přenese zpátky....
Měsíc svítil jako teď ale obloha byla světle modrá,sluníčko teprve zapadalo.Já si opřela hlavu o sklo a dívala se na úplněk a jako už tolikrát sem přemýšlela nad tím jak mám baječný život...Brácha bude mít miminko s nejlepší holkou na světě,s rodiči se snad vůbec nehádám prostě vše je bezva.V to mě utvrzelo ještě víc když začala z rádia hrát pohodová country písnička a táta si k tomu pískal.Prostě dokonalý.Asi až moc.Po chvíli se kolem nás přehnal děsnou rychlostí nějaký kamion nebo co to bylo.Toho sem si fakt nevšimla.Nevypadal jako ten co tu teď zastavil?Nenene,fantazie už mi zase pracuje.Vždyť to by bylo moc náhod najednou ne?Musim přemýšlet o něčem jiném,nechci se k tomu vracet.Nechci zase vidět tátu,hořící auto a ten pitomej strom,kterej zrovna vyrostl tam kde vyrostl.Nechci.....
"Lily!"vrátilo jí zpět maminčino volání"Už je ten čaj."
Právě včas,povzdechla si Lily."Jo,už jdu.."a utřela si slzy.
U dveří jí to nedalo a otočila se.A byl tam!Zase stál jako hrdina.Vždyť taky byl hrdina.....Lily se smutně usmála.Hrdina..je pravda že málokterý kůň by přiběhl k autu,rozbil okýnko a vytáhl z něj malou,vyděšenou holku.Ale co mu mám co vyčítat,kdybych na něj nevylezla...vždyť já tam tátu nechala!Jako......
"Lily,máš tady ten čaj,vystydne ti."vytrhla ji z přemýšlení mamka.
"No jo,už lezu."řekne tiše Lily.Ale stejně se musela dívat na Měsíčního koně.Ikdyž ho viděla jen matně poznala že zařechtal.Pak se vzepjal a zmizel v lese za loukou.Lily se usmála a šla do kuchyně.
"No konenčně,už sem pro tebe chtěla jít."usmála se Amy.Lily se taky usmála a sedla si ke stolu.Do ruky si vzala hrníček ze kterého stoupala pára.
"Lily,proč si tomu pánovi neřekla pravdu?"
"Mami viděla si ho pořádně?Takovej tlusťoch a hledá koně?"
"No tak Lily,jak to mluvíš!"
"Mami,ty si ho asi neslyšela že jo?"
"Co říkal?"
"Řekl tomu koni PARCHANT!Člověk který hledá koně se o něj bojí a určitě mu neřekne parchant."
"Hmm to máš pravdu....ale kdyby ti utekl kůň a zdupal pár polí a ty to samozřejmě musela zaplatit taky bys asi nebyla zrovna nadšená ne?"
"No to asi ne ale ten kůň měl určitě důvod utýct a i kdyby zničil 50 polí bála bych se o něj,jestli se mu něco nestalo nebo tak a nikdy bych mu neřekla něco takovýho."
"Jo jo...Co si tam vlastně dělala takovou dobu?"
"Ani nevim..."
"Nepovídej,tipuju že si koukala na louku jestli tam není nebo aspoň na měsíc že je to tak?"
"No jo tak si mě prokoukla...ten úplněk mi zas všechno připomněl..."Lily sklonila hlavu aby mamka neviděla jak brečí.
"Ale no tak zlato,"sedla si k ní hned Amy"budeš mít slaný čaj"usmála se.Lily zvedla hlavu a taky se usmála.
"Hele,kdy vlastně plánuješ jít do školy?"zeptala se opatrně Amy.
"Noo.....já nevim,ještě sem o tom nepřemýšlela."
"Ale to bys měla,si doma měsíc."
"Já se ale na to nějak ještě necítim."
"To věřim.Víš co?Mám nápad"
"A jaký?"
"Do školy ještě nepudeš,ale škola příde za tebou.U vás ve třídě je spousta holek co by ti s učením pomohly ne?"
"Jo,třeba Jessy nebo....no asi jemom Jessy,ostatní sou rádi když to pochopí sami."usmála se Lily,při vzpomínce na třídu.
"Aha,mno to nevadí já mám ještě měsíc volno,takže by ti Jess donesla úkoly a mi by sme je potom spolu dělali jo?"
"Tak joo!To znamená že budu doma ještě měsíc?"
"Jo,ale víš co musíš udělat abys šla do školy viď?"
"Ale já k němu nechci..."
"Hele,podívej co s tebou udělalo jenom to že ses podívala na měsíc.Vem si že ve škole budeš každou chvíli někoho posluchat kde byli s rodiči a jak si to užily...A co teprve když něco uslyšíš o autonehodě.Lily,přiznej si to.S tímhle se sama nevyrovnáš a určitě nechceš aby si ve škole byla za divnou."
"Achjo...ale....pudeš tam se mnou že jo?"
"No samozřejmě.Možná že ti to nepříde ale já se tím taky dost trápím a musim tam taky,pudeme spolu."pohladila Amy dceru po vlasech.
"Tak jo.Ale jakto že na tobě není nic vidět?"
"Víš každý se s tím vyrovnává jinak.Já třeba vypadám pořád v pohodě,protože to v sobě držím.Kdežto ty se hned rozbrečíš a to je lepší.Když to totiž v sobě zadusíš,trápíš se s tím mnohem dýl.Prostě já už od mala sem radši brečela večer do polštáře než někomu na rameni."Amy sklonila hlavu.
Lily dopila čaj,zvedla se,vzala hrnek svůj i mamčin a odnesla je ke dřezu.
"Děkuju Lily."
"Já už pudu spát."
"Jo už běž.Dobrou."
"Brou."a dala mamce pusu.Pak vyšla schody a zmizela v pokoji....

POKRAČOVÁNÍ AŽ SE VRÁTIM!
ZÁKAZ KOPÍROVÁNÍ VŠEHO!!!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ellin ellin | 7. července 2010 v 17:56 | Reagovat

Pěkné moc se mi to líbí. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama