Srpen 2010

Tarpan

31. srpna 2010 v 18:15 Koně
Tarpan (Equus caballus, syn. Equus ferus), evropský divoký kůň, obýval stepi a lesy východní Evropy. Byl loven pro maso a vybíjen kvůli ochraně úrody a domácích koní. Poslední tarpan uhynul 1887 v zoologické zahradě v Moskvě, poslední volně žijící tarpan zemřel na Ukrajině roku 1879 na následky zranění v důsledku uštvání místními obyvateli.
Tarpan a kertag (kůň převalského) jsou předky dnešních domácí kůň.

Popis

  • Výška: 130-135 cm
  • Znaky: krátká stojatá hříva
  • Zbarvení: šedé nebo plavé, úhoří pruh, zebrování

Tarpan (Equus Gmelini)

Tento kůň měl oproti dlouholebým kertagům se zavalitým a poměrně hrubým utvářením těla ušlechtilejší hlavu, rovnou nebo mírně prohnutou v profilu a zřetelně kratší v obličejové části. Byl lehčí a měl štíhlejší končetiny. Jeho typická barva byla světlý nebo tmavý plavák a měl vrozené znaky: úhoří pruh, oslí kříž a zebrované nohy. Tento kůň byl rozšířen v jihoruských náhorních stepnatých planinách kolem Černého a Kaspického moře a na východ do Asie až k Aralskému jezeru.

Tarpan stepní

Obýval stepi jihovýchodní Evropy a Kaspické oblasti.
Měli rovný profil hlavy.

Tarpan lesní

jediná známá fotografie pravého tarpana(chycen r. 1866 a prodán Moskevské ZOO)
Žil ve střední a západní Evropě. Byl huben zemědělci. Nejdéle vydržel v Litvě a Polsku. Žil do 1. poloviny 19. stol.
Protože v Polsku se poslední tarpani křížili s domácími koňmi, primitivní polské plemeno, konik, má mnoho znaků původního tarpana. Proto proběhlo zpětným křížením několik pokusů o regeneraci původního tarpana. Skutečně se podařilo získat zvířata, která se původním tarpanům velmi podobají, nemají ale stojací hřívu. Dnes jsou postupně vypouštěni zpět do volné přírody, převážně v Bělověžském národním parku.
Dalšími potomky tarpana jsou huculové žijící i na českém území. Používají se hlavně na agroturistiku a patří do genové rezervy České republiky. U některých zástupců tohoto plemene jsou dodnes zachovány znaky původního tarpana. Původní tarpan ale zmizel v propadlišti dějin.
tarpan
tarpák

ZDROJE:TerezQa,foto

NÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉ!!!!!!!!!!!!!!!

30. srpna 2010 v 15:02
ZASE ŠKOOLA!!! Já tam tak nechci!Ty prázdniny utekly.No nic brzy tu bude nový desing(doufám) :-D Tak písnětě jak se těšíte...

Nový kůň blogísu!

24. srpna 2010 v 18:44 Koně blogu
Tákže mám nového koníka blogu a je to Firestorm!

Konečně diplomky!

23. srpna 2010 v 14:20
Tak sou tady konečně dlouho očekávané diplomky


Za svitu úplňku-5.část

23. srpna 2010 v 12:38
další část
                                                                                                                               klick c.č.

Blog na dessy

19. srpna 2010 v 16:44
No jo už sem taky přišla na to jak udělat nějakej dess xD ale nechce se mi to zkoušet tady tak sem si udělala druhý blog na zkoušení.TADY je.Vážně nic extra.Ale jestli chcete tak mrkněte noo :)

Omlouvám se....

10. srpna 2010 v 17:15
Ahojík...moc se omloouvám že sem tady nebyla ale jak sou tady ty povodně tak nám nešel net.Až dneska to opravily.Tady ve městě nic moc nebylo ale všechny malý města kolem byly zatopený.Celá rodina sme teď prohrabaly skříně a věci co nenosíme sme odvezli do Raspenavy..Budu se snažit co nejdřív sem dát diplomky.
Zatim pp

Bleskovka č.1

5. srpna 2010 v 14:37
Táákže vážení,je tady první bleskovka!
klick c.č.

Kladrubský kůň

4. srpna 2010 v 14:26 Koně
Starokladrubský bělouš je spolu s kladrubským vraníkem nejstarší české plemeno, český chovatelský unikát. Původně byl těžkým kočárovým koněm vyšlechtěným speciálně pro císařský dvůr. Dnes je velmi oblíbený jako výstavní kůň, také je velmi oblíbený jako rodinný kůň.

Historie chovu

Jeho chov založil císař Rudolf II. v obci Kladruby nad Labem, kde je nyní nejstarší hřebčín Evropy národní hřebčín. V krvi starokladrubských koní koluje krev andaluského koně smíchaná s domácími klisnami. Hřebce na příkaz císaře kupovali jeho poslové ve Španělsku a v severní Itálii.

Kmeny

Zakladatelem stáda běloušů byl italsko-španělský hřebec Peppoli, od jehož potomků Imperatora, Generala a Generalissima se chov vyvíjel v v těchto kmenech

Popis koně

Výška se pohybuje od 175 do 180 cm, barva je bílá. Typický pro kladrubského koně je jeho "klabonos".

Využití

Je kočárový i jezdecký kůň, dříve používán také v armádě jako kyrysnický kůň. Vynikající kůň do různých druhů zápřeží (od jednospřeží, dvouspřeží, trojky, tandemu, atd.)Velká spřežení se využívají při slavnostních příležitostech, například při zahájení největšího českého a evropského kontinentálního dostihu - Velká pardubická steeplechase. Pro jeho nádherné chody a figuru je mnohdy spojován s lipicánem. Proto je také využíván jako drezurní kůň, pod sedlo spíše jako rekreační plemeno - vzhledem k jeho hmotnosti. Svoji mírnou povahu může uplatnit i jako kůň pro voltiž nebo hipoterapii
generelissimus
kladrubák
ZDROJE:TerezQa,foto Slawik

Oldenburský kůň

4. srpna 2010 v 12:00 Koně
Oldenburský kůň je staré těžké plemeno vyšlechtěné z německých teplokrevníků

Historie

Oldenburský kůň byl vyšlechtěn v 17. století a to jako kočárový kůň. Zpočátku byl využíván zejména v zemědělství, či jako kůň tažný. Plemenná kniha mu byla založena roku 1861 a od roku 1892 má zavedeny zkoušky. Ve 20. století byl dále zušlechťován chovy z Anglie, takže se postupem času změnil v elegantního jezdeckého i lehkého tažného koně

Původ jména

Kůň pochází z provincií Oldenburg a Východní Frísko. Za svou přeměnu v elegantního kočárového koně vděčí toto plemeno především hraběti Antonu Güntherovi z Oldenburgu.

Popis plemene

Je vysoký v kohoutku 165 - 180 cm. S obvodem trupu kolem 2 metrů se řadí mezi nejmohutnější jedince svého druhu. Hlava má poněkud vyklenutý profil, zato je však celkem dobře zavěšená na krku. Krk je dlouhý, silný a mohutný. Jeho trup je hluboký a zanechává si délku i linii koně kočárového. Záď je velmi široká, silná a má dostatečnou délku, což přispívá k pověsti dobrého skokana. Nohy koně jsou velmi silné a robustní. Významný prvek tvoří rovněž tvar kloubů, které jsou rovněž velmi velké a silné. Největší zájem však vzbuzuje tvar kopyt, jenž odpovídá celkové robustní postavě. Jeho zbarvení se pohybuje od tradičních hnědáků po vraníky. Mezi evropskými teplokrevníky však vyniká velmi dobrými kopyty, což u ostatních zástupců této skupiny není příliš běžné.

Povaha a využití

Oldenburský kůň se řadí mezi velmi učenlivé a klidné typy s vynikajícím charakterem, přátelským a upřímným výrazem. V poslední době se řadí do skupiny předních jezdeckých koňů, a to i vhodných pro skokové soutěže či drezůru. Dnes je rozšířen především po Evropě, ale nalezneme jej i v Severní Americe.

Nejslavnější jedinci

Olympijský Bonfire, vítěz světového šampionátu volné drezůry nebo klisna Weihaiwei, mistryně světa v parkurovém skákání.
oldenburer
oldenbur

ZDROJE:TerezQa,foto Slawik

Mustang

3. srpna 2010 v 19:49 Koně
Historie: Název "mustang" pochází ze starého španělského slova "mestengo", což znamená cizinec. Mustangové jsou potomci španělských koní, kteří byli před 400 lety španělskými dobyvateli dovezeni do Ameriky. 

Tam se Španělé stále častěji dostávali do kontaktu s indiánskými kmeny. Indiáni nejdříve zabili a snědli každého ukořistěného koně, ale když si začali uvědomovat jejich hodnotu jako dopravních prostředků, naučili se je ovládat a jezdit na nich. Používali je k nájezdům za účelem získání dalších koní. Ti, kteří jim nevyhovovali prostě pouštěli na svobodu, a tak se mustangové rozšířili až na 2 miliony divoce žijících koní. Později řada z nich byla zabita, další byli používáni k tahu nebo ke šlechtění. V roce 1971 byl přijat zákon na ochranu divokých koní v USA, a tak ještě dnes můžeme ve velmi malém množství tyto divoké koně spatřit. Shromažďují se v rezervacích, horách a ve vyprahlých rovinách na západě Ameriky ve skupinách asi patnácti koní-klisny, hříbata a hřebci do dvou let. Hřebci od svých tří let žijí samostatně, odděleny od stáda. Skupinu vede vedoucí klisna, která je neustále na pozoru. Jejich stravu tvoří většinou keře a trnité křoviny.

Popis plemene: Život mustangů ve volné přírodě vedl ke vzniku odolného a silného typu koně, který vydrží prudké mrazy i velká horka s minimálním dostatkem vody. Od doby, co žije mustang opět divoce, se smísil s různými jinými plemeny, takže u něj nenajdeme jednotný vzhled ani standardní barvu. Je to houževnatý kůň a měří 134-155 cm. Má spíše malou a pěkně tvarovanou hlavu s výraznýma očima, velkými nozdrami a přímou linií nosu. Krk je krátký, záď velmi srázná, nohy jsou silné a suché a kopyta pevná. Zdomácnělí mustangové jsou často dobrými jezdeckými koňmi. Díky jejich vrozené odolnosti a přizpůsobivosti se hodí na vytrvalost, jízdu do terénu, ale i pro práci při chovu dobytka.
muustang
mustang

ZDROJE:TerezQa,foto

Lipický kůň

3. srpna 2010 v 17:37 Koně
Lipicán je koňské plemeno úzce spojené se Španělskou jezdeckou školou ve Vídni. Počátky chovu těchto koní sahají do 16.století a do slovinské vesnice Lipica, podle níž nese celé plemeno své jméno.

Historie chovu

Rok po založení hřebčína v Kladrubech rozhodl cisař Rudolf II roku 1580 o založení dalšího chovatelského centra nedaleko Terstu u Jadranu. V rakouském Piberu nedaleko Grazu je chovná základna lipicánů pro Vysokou španělskou jezdeckou školu ve Vídni (Spanische Hofreitschule). Zde se chovají koně od roku 1920 s výjimkou válečných let za druhé světové války, kdy byl chov přesunut do městečka Hostouň na Domažlicku. Menší počet lipicánů najdeme také na Slovensku v městečku Topoĺčany , dále pak v Maďarsku a v Srbsku.

Popis plemene

Je to středně velký teplokrevník, zástupci tohoto plemene mají většinou bílou barvu srsti. Je to kůň velmi mírumilovný, hodný, vyniká svojí učenlivostí a proto se hodně používá v cirkusech a jezdeckých školách. Je také vhodný jako kůň jezdecký nebo kočárový. Není tak rychlý, ale je spíše vytrvalý. Je blízký příbuzný kladrubského plemene.

Chovné linie

V chovu lipicána bylo založeno šest linií podle šesti hlavních hřebců, kteří se považují za zakladatele slavných kmenů. Byli to:
  • Favory - plavák, narozený v roce 1779 v hřebčíně v Kladrubech nad Labem
  • Maestoso - kladrubský bělouš, narozený roku 1773
  • Conversano - vraník, narozený v roce 1767
  • Neapolitano - hnědák, narozený v roce 1790
  • Pluto - bělouš španělského původu, narozený v roce 1795
  • Siglavy - pravý arabský hřebec, nar. v roce 1810, import z Arábie
lipican
lipicán

ZDROJE:TerezQa,foto Slawik

Polsky konik

3. srpna 2010 v 12:37 Koně
Konik je nejčistší potomek lesního tarpana. V Polsku se lesní tarpan vyskytoval nejdéle a dochovalo se zde plemeno jemu nejpodobnější. V současné době se Poláci snaží o co možná nejlepší rekonstrukci tarpana. Konik má většinu znaků tarpana, ale nemá stojatou hřívu. Konici jsou velmi ochotní a pracovití, na svou výšku také dost silní. Může sloužit i jako jezdecký pony pro děti. Konik má primitivní rysy, krátký, mohutný krk, krátké, ale pevné nohy s kvalitními kopyty, krátký hřbet a kulatou záď. Původně byl konik pracovním plemenem.
polsky
konik
ZDROJE:TerezQa,foto Slawik

Hispanoarab

2. srpna 2010 v 16:26 Koně
Hispanoarab je označení plemene teplokrevného koně, vyšlechtěného křížením anglického plnokrevníka s plemenem španělských arabů.

Historie chovu

V první polovině 19.století začali chovatelé v Anglii s zkvalitněním výtečného zdejšího plnokrevníka přidáním vlastností arabských plnokrevníků. Vzápětí po nich obdobné křížení vyzkoušeli chovatelé v Francii, Německu, Polsku a také v Čechách.
Až daleko později španělští chovatelé začali s křížením anglických plnokrevníků s arabskými klisnami chovanými ve Španělsku. Prim měly hřebčíny v Estremaduře a Andalusii.

Vzhled koně

Hispanoarab je vysoký kolem 160 cm, vzhledem podobný angloarabským koním, je statný a svalnatý. Zbarvení má různé - hnědák, ryzák či bělouš, někdy i smíšeně.

Vlastnosti

Je dobře ovladatelný, inteligentní a odvážný. Má rychlé reakce

Použití

Je zejména využíván pro sportovní účely, k dostihům, drezůře i dalším soutěžím či sportovním hrám. Na území Španělska se používá ke zkouškám býčků před zápasy.
hispanoarab
hispano arab
ZDROJE:TerezQa,foto Slawik

Hannoverský kůň

2. srpna 2010 v 11:12 Koně
Hannoverský kůň je plemeno koně vyšlechtěného v Německu v 17. - 18. století.

Historie chovu

Protože vznikla potřeba dobrých vojenských koní využitelných i pro hospodářství, v oblasti kolem Hannoveru mezi řekami Labe a Vezera byl vyšlechtěno nové plemeno z těžkých holštýnských klisen a anglických plnokrevníků. Nyní je v této oblasti chováno zhruba 2 000 těchto koní.

Popis plemene

Je velmi dobrý skokan, ale je vhodný i pro drezuru. Výška v kohoutku je 165-175cm. Převládají hlavně hnědáci a ryzáci.

Související chovy

Kvůli mnoha válkám vznikly na území Německa mnohé chovy, mimo hannoverského také východopruští, thakherští, oldenburský a východofrízký.
hannover
hanover

ZDROJE:TerezQa,foto Slawik

Fríský kůň

1. srpna 2010 v 12:36 Koně
Fríský kůň patří mezi nejstarší evropská plemena koní. Soudí se, že jeho počátek je třeba hledat v době před 3000 lety. Je to původní severoevropské plemeno, blízké koni armonickému. Pochvalné zprávy nám o něm zanechali již staří Římané; chválili jeho výkonnost.
Své jméno dostal podle nizosemského Fríska.
Původní frís byl ovšem dost nevzhledný chladnokrevník, věhlas získal po zušlechtění orientální krví. Značně byl ovlivněn hlavně andalusany v době španělské okupace Holandska (16. a 17.století). Původně pracovní, pak rytířský kůň se postupně změnil na reprezentačního karoséria, i když byl dost temperamentní a pohyblivý i pod sedlem. Vyvážel se do celé Evropy a ovlivňoval mnohá plemena. Spolehlivě předává svou černou barvu.
Tento kůň je pro svůj vzhled nazýván černou perlou a ovlivnil i chladnokrevného Shirského koně

Vzhled a stavba těla

Smolně černý kůň bez bílých odznaků je vysoký nejméně 152 cm a dosti těžký. Má dlouhou, ale úhlednou hlavu, nápadně pohyblivé uši, velmi bohatě zvlněnou hřívu a ohon a na nohách bohatý rous. Krk je obloukovitý, vysoko nesený, plec kvalitní, kohoutek výrazný, trup robustní a záď mocná. Poměrně krátké nohy jsou silné, s dobrými klouby a tmavými zdravými kopyty. Chody jsou výborné, krok vysoký, takže spřežení vypadá velmi působivě a hrdě.

Využití

Využívá se nejčastěji na drezuru a - stejně jako v minulých staletích - k zapřahání do kočárů. Dnes už kromě parkuru a dostihů figuruje ve všech odvětvích jezdeckého sportu.
Frís nepostradatelný při obřadních průvodech, např. při pohřbech. Později sloužil jako klusák. Po první světové válce mu zůstala jen práce v zemědělství a byl málem na vymření. Zachránila ho holandská Královská chovatelská společnost, dnes je opět populární a vyváží se do světa. Je to všestranný tažný kůň, který se dnes uplatňuje i ve sportu. Slouží jako klusák zapřahaný do dvojkolky zvané gig, uplatňuje se v drezuře i v cirkusu a dobře chodí pod sedlem, ovšem rekreačně. Fríský kůň byl hojně využíván v pohřebnictví, kvůli svému černému zbarvení. Je předkem mnoha koní jako například Daleského ponyho.
frís
frísák
ZDROJE:TerezQa,foto Slawik

Změna!!

1. srpna 2010 v 11:04
Nový dess!Docela velká změna což?Ale já sem potřebovala něco dělat,protože se ŠÍLENĚ NUDIM!!!Taky se tak nudíte???Nechtěl by třeba někdo udělat klikačku?Já vim trapas,ale já potřebuju něco dělat.Tak kdyby náhodou někdo chtěl....
Ahoj Lacrima